Většina čtvrťáků má již o pokračování své studijní poutě pravděpodobně jasno. Ale pro případ, že tomu tak není, jsme si pro vás v redakci připravili takový malý tahák. Jistě ho ocení i studenti nižších ročníků, kteří mají ještě dost času, ale proč se nezajímat už teď, že?
Tento díl taháku je zaměřen na středobod naší středoevropské oázy, tedy na Prahu. Hlavní město s mnoha možnostmi. Co se týče studií, máte zde na výběr z mnoha zaměření. V tomto článku se samozřejmě budu soustředit hlavně na ty, které souvisí s obory naší průmyslovky. Pro lyckaře představím pár alternativních možností, neboť tento obor nemusí nutně pokračovat na technicky zaměřenou vysokou školu.
Strojaři už jistě zaslechli o fakultě strojní na ČVUT. Ve skutečnosti se jedná o nejstarší civilní technickou univerzitu u nás a fakulta vznikla už v roce 1864. Jako na většině univerzit v Česku zde můžete studovat jak prezenčně, tak kombinovaně. Vybrat si můžete mezi strojírenskou výrobou a všeobecným strojírenstvím, přičemž obě specializace mají společný první ročník. Na základě toho se rozhodnete, jak chcete pokračovat. Můžete se stát odborníkem na průmyslové IT, technikem kvality, konstruktérem nebo technologem. Pro titul inženýra je zde možnost navazujícího magisterského studia. A co musíte udělat pro přijetí? Maturitu z matematiky, nebo fyziky. V případě, že nematurujete ani z jednoho z uvedených předmětů, čeká vás písemná přijímací zkouška z matematiky.
Pro elektrikáře nabízí ČVUT fakultu elektrotechnickou. Můžete zde studovat slaboproudou elektrotechniku, energetiku i kybernetiku a robotiku. Opět prezenčně i kombinovaně. Klasická maturita z matematiky vám už ale stačit nebude. Přijímací zkoušce formou písemného testu z matematiky se vyhnete pouze výborným složením bonusové maturitní zkoušky z matematiky, nebo úspěchy v elektrotechnických soutěžích.
ČVUT samozřejmě nezapomíná ani na ryzí ajťáky. FIT, neboli fakulta informačních technologií, pokrývá všechny oblasti informatiky. Hardware i software, web i aplikace, bezpečnost i hacking. A to nejdůležitější – specializaci si zde vybíráte až v průběhu studia. Nejprve se seznámíte se základy a elementárními principy platnými pro všechny specializace. Teprve až si tuhle vědu trochu oťukáte, zvolíte si, která specializace je pro vás ta pravá. Cest do bakalářského programu vede víc – od úspěšné reprezentace v konkrétních soutěžích, dobrého výsledku ve SCIO testech z matematiky nebo obecných studijních předpokladů až po přijímací zkoušku z matematiky.
Studenti technického lycea si víceméně můžou vybrat z výše uvedených. Například na FIS je může zaujmout webové inženýrství, nebo se můžou vydat na strojní fakultu, kde mají díky své povinné maturitě z matematiky skoro jisté místo. Ale co, když v technice pokračovat nechcete? Můžete pokračovat vlastně kamkoliv. Jdou vám jazyky, nebo dějepis? Zajímají vás cizí kultury? Poohlédněte se tedy na filozofické fakultě UK. Baví vás psát, máte přehled o aktuálním dění, našli jste se v multimédiích, nebo prostě máte designérské oko pro mediální grafiku? Komunikační studia na fakultě sociálních věd UK by mohly být správnou cestou. Pro přijetí vám většinou postačí písemná přijímací zkouška z obecných studijních předpokladů. Nějaké obory vyžadují písemku z angličtiny a nějaké se chlubí dokonce druhým kolem přijímacího řízení, které probíhá ústně.
Doufám, že jsem nerozhodným čtvrťákům pomohl a těm z nižších ročníků alespoň nastínil paletu možností, která se jim v Praze nabízí.
Dalibor Čirlič, L4
