Desatero správného učení

Úvod » Pro studenty » Výchovné poradenství » Desatero správného učení

Desatero správného učení

  1.  Vytvořte si k učení co nejvhodnější podmínky. Ať se učíte v pokoji u stolu, v posteli nebo v přírodě, vždy se pokuste, aby kolem vás byl pořádek a klid. Zkuste omezit vše, co by vás mohlo rušit (ztišit mobil, uklidit ho tak, abyste na něj neviděli, vypněte počítač). Učte se za dostatečného světla ve vyvětraném pokoji, se svým oblíbeným nápojem po ruce. 
  2.  Choďte včas spát, ať načerpáte energii pro fungování svého mozku i těla v novém dni. Pokud se ráno budíte nevyspalí ,zkuste si jít lehnout dříve.
  3. Pořiďte si diář a začněte plánovat (předejdete tím učení na poslední chvíli, pamatujte na to, že náš mozek není bezedný a že ve stresu se často vyskytují “okna”). Rozdělte si den na čas, kdy se věnujete svým povinnostem, a na čas pro vaši zábavu. Snažte se plně věnovat učení v době, kdy jste zvyklí se učit. A rozjeďte to, když je čas na zábavu.
  4. Začněte se učit už ve škole, sledováním výkladu a vlastní aktivitou při vyučování – to ovšem předpokládá, že nebudete ve škole příliš chybět! Pokud vás na látce něco zaujme ptejte se učitele na detaily. Zájem o předmět nebo konkrétní věc, která s předmětem souvisí je to nejlepší  plus pro vás.    
  5. Zapisujte si výklad vždy do sešitu do přehledných poznámek, jasně strukturovaných. Pokud ještě nemáte na psaní poznámek systém, můžete se inspirovat příkladem psaní poznámek ve čtvrtém P (Jak se efektivně učit - metoda pěti P)
  6. Naučte se správně pracovat s textem v učebnici nebo knize. Naučte se používat učebnici jako doplněk ke svým poznámkám v sešitu. Umění rychle se prokousat textem a pochopit obsah je dovednost, která vám bude velmi usnadňovat život v budoucnu. 
  7. Učte se v kratších časových blocích cca 45min – 1 hod, mezi jednotlivými předměty dělejte krátké přestávky, během kterých se můžete např. pomoci s úklidem doma, pustit si hudbu, zatelefonovat, poslat sms, sníst něco malého.
  8. Opakujte si získané poznatky, nejlépe hned ten den, kdy bylo učivo ve škole vyloženo  (předejděte tím rychlému zapomínání). Pokud to nejde tentýž den, zkuste si projít látku co nejdříve.
  9. „Musím“ často nefunguje, naučte se chtít :-) Ve většině případů stačí opravdu 20min učení denně, abyste se vyhnuli špatným známkám. Nejlepší odměna, kterou můžete dostat je ta, co si dáte sami sobě.
  10.  Učte se s kamarádem, kamarádkou a vzájemně se zkoušejte a opakujte si nahlas. Zkuste si učení udělat zábavným (můžete zkusit, kdo si toho zapamatuje víc a vymyslí nejzáludnější otázku na druhého). 

Nejčastější problémy při učení a jak na ně

Problémy se soustředěním  

- učte se nahlas, podtrhávejte si látku, dělejte výpisky, kreslete schémata – činností udržíte pozornost nejlépe. Pokud vás ruší nějaké myšlenky, zapište si je vedle na papír a po učení se k nim vraťte.

Problémy s pamětí – nejčastěji příčiny:

  • Jsem málo soustředěný a neuvědomuji si to, co se učím.
  • Ruší mne hluk (hlasitá hudba, řeč, otevřené okno).
  • Učím se toho moc najednou a skáču od jednoho k druhému.
  • Učím se látku těsně před hodinou a to způsobí, že si nevzpomenu na látku, kterou jsem se učil včera.
  • Učím se podobné předměty po sobě (např. slovíčka AJ a NJ).

Je dobré se učit se záměrem si to pamatovat, dále si spojit učivo s něčím známým (např. látku o Karlu IV. si spojit se školním výletem na Karlštejn nebo filmem o Karlu IV.).

Problémy s trémou a strachem

– pokud se budete učit a připravovat se na zkoušení, můžete čekat postupně větší či menší úspěchy. Tréma je přímo úměrná vaší přípravě. Čím více se naučíte, tím budete nervóznější. Pokud se však nenaučíte nic, tak budete také nervózní. Tréma se dá odstranit nacvičováním zkoušení a výstupů s kamarádem, kamarádkou. Těsně před zkoušením a písemkou už nemá cenu se učit, pouze zjistíte, co všechno neumíte.

Problémy s nechutí k předmětu

- zkuste si říci, proč mi předmět vadí – zda je pro mě těžký  nebo mi chybí základy (když mám mezery, pak snadno nerozumím, o co jde). Vadí mi učitel(ka) - bojím se ho, nebo špatně vykládá?. Je důležité si uvědomit, že učitel(ka) není předmět, a proto zkuste najít něco zajímavého na předmětu samotném, něco, co ostatní neví a čím můžete překvapit učitele u zkoušení.

 

Příklady z poradny:

Martina (16 let) ze SOU (obor kuchař, 2.roč.) měla v pololetí 2 pětky. Má hodně kamarádů, přítele Radka a nejlepší kamarádku Moniku. Stará se o sestru, kterou občas vyzvedává ze školy. Podle svých slov má čas na učení až večer těsně před usnutím. Martina si  zaznamenala svůj typický den, aby společně s  poradkyní přišly na to, proč nemá na učení čas.

 

Pondělí

13:10 – 15:00

Oběd (20 min), v parku s Monikou (1hod), cesta domů (30 min)

 

15:00 – 16: 30

PC . chat s Radkem, surfování po netu; chvíli TV

 

16:30 – 17:00

Pomoc mladší sestře napsat úkol ze psaní

 

17:00 – 18:30

Venčení psa s Radkem

 

18:30 – 19:10

Pomoc mámě v kuchyni, příprava večeře, příprava věcí na zítra

 

19:10 – 19:30

Večeře

 

19:30 – 20:00

Telefonát s Radkem a pak ještě s Monikou (řešení hádky s R.)

 

20:00 – 22:00

TV – film,  popovídání s mámou a tátou

 

22:00 – 23:30

Hygiena (45 min), opakování slovíček z AJ, přečtené poznámky na Technologii, čtení časopisu (30 min), spát

 

Už z prvního dne je jasné, kam se Martině ztrácí čas. Je vidět, že Martina odsunuje učení do pozdních hodin a  je zvyklá učit se doma 15-20min denně. Hodně času tráví u TV a někdy ji ani nesleduje, ale pustí si ji, jakmile přijde ze školy. Hodně času také tráví s přítelem Radkem a s kamarádkou Monikou.

Martina sama přišla na to, že chce-li se zlepšit ve škole, bude muset  zkrátit čas trávený odpočinkem (u TV) a s kamarádkou a prodloužit čas na učení na cca hodinu denně před důležitou písemkou nebo zkoušením. Za důležité také považuje přesun učení z pozdních hodin na odpolední hodiny.

Příklady k zamyšlení:

Přestávky - Pavel (15 let) zvládal první ročník oboru knihař dosud jen velmi těžce. Rozhodl se, že na škole chce zůstat, ale musí změnit svou domácí přípravu – od pololetí, kdy z několika předmětů nebyl klasifikován a ze dvou dokonce propadl, se začal doma pilně připravovat – ovšem bez očekávaného výsledku. Seděl nad knihou a sešity třeba i 2 až 3 hodiny v kuse a látku si neustále dokola opakoval. Nedělal žádné přestávky a bez oddechu “dřel”.  

Co mu poradíte?

Poznámky a práce s textem – Karel (17 let) si od vstupu na SPŠ poznámky dělá jen velmi málo. Na jeden odborný předmět vyučující kontroluje sešity, proto si zapisuje, co učitel diktuje. Nerozumí však tomu, proč by si měl psát poznámky v jiných předmětech, neví, k čemu by mu to bylo. Když se potřebuje učit na písemku, půjčí si sešit od kamaráda a jeho poznámky si ofotí. V lepším případě se písemce vyhne, protože zůstane doma.

Co Karlovi doporučíte?

Psaní poznámek - Gábina (17 let) studuje podruhé 1. ročník střední školy. Opakovala ze zdravotních důvodů, ale na počátku 1. ročníku zjistila, že si z minulého roku téměř nic nepamatuje. Rozhodla se, že se naučí psát kvalitní poznámky a pracovat s textem. Gábina se rozhodla nepůjčit si sešit od spolužačky, ale udělat si výpisky z učebnice.

Co by Gábině pomohlo?

Paměť - Vašek (16 let) má problémy se zapamatováním informací. Rodiče ho přesvědčili, že na jeho stylu učení něco nebude v pořádku, když tvrdí, že se poctivě učí a druhý den si z naučeného nepamatuje vůbec nic. Vašek má dokonce pocit, že když se doma nepřipravuje a pouze se snaží dávat pozor ve škole - pamatuje si toho daleko víc.  Největší problémy mu dělají slovíčka z němčiny a data v literatuře. Látku se učí tak, že si ji nahlas přeříkává (memoruje) třeba desetkrát za sebou. Přiznává, že se často špatně soustředí na obsah toho, co čte.       

Co může Vašek udělat proti tomu, aby tolik zapomínal?