Asi každý člověk, který se alespoň jednou podíval na internet, ví, o čem se zde budeme bavit. Migrační krize je velkým tématem politiků a odborníků už téměř 6 let. Pojďme si ji však trochu přiblížit.
O migrační krizi se začalo mluvit nejvíce až v roce 2015, kdy dosáhla svého vrcholu. Jde o velký přísun převážně ilegálních migrantů ze zemí Blízkého a Středního východu (Sýrie, Afghánistán, Irák), Severní Afriky a Západního Balkánu. Během roku 2015 přijala EU dle Eurostatu 1 256 000 žádostí o azyl. O hlavních příčinách je spekulováno a nejsou ustálené názory. Nejpravděpodobnějším důvodem je však válka, utlačování menšin v daných zemích a vyhlídka lepší budoucnosti v EU (sociální dávky).
Evropská unie se krizi snaží řešit přerozdělováním migrantů do členských států. To unii v podstatě rozdělilo. Například Německo, Francie či Švédsko migranty přijaly v obrovských číslech, Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko se tvrdě postavily proti přijímání daných kvót na uprchlíky. Je tedy otázkou, jaký přístup je na místě. Na jedné straně držení solidarity v rámci EU a poskytnutí pomoci potřebným lidem za cenu nestability s tím spojené, nebo zachování stability a bezpečí ve státě.
Nedá se totiž popřít, že s přicházejícími migranty se dostaví i problémy. Hlavními důvody neschopnosti začlenění uprchlíků jsou kulturní a náboženské rozdíly. Většina z nich totiž vyznává islám, což je náboženství, které ve své současné podobě není slučitelné s demokracií (džihád, právo šaría). S radikálním islámem jsou také spojeny nedávné teroristické útoky, například v Nice a ve Vídni. Ty se pak stávají hlavním argumentem protiimigračních politiků.
Je tedy na každém, aby si udělal názor. Neplátí totiž, že každý uprchlík je terorista. Spousta z nich jsou normální lidé s rodinami, toužící po novém a lepším životě. Bohužel spousta z nich se odmítá začlenit, a tak s tímto přístupem nemají v moderní Evropě místo.
Redakce časopisu Zkrat
