Letos se jako již každoročně uskutečnilo již 45. Mistroství světa juniorů pořádané Mezinárodní federací ledního hokeje (IIHF). Šampionát hostila po 14. Kanada, konkrétně zimní stadion v Edmontonu. Turnaj byl rozdělen na 2 hrací skupiny. Ve skupině A se proti sobě střetli celky z Kanady, Finska, Německa, Slovenska a Švýcarska. Ve skupině B hráli týmy USA, Ruska, Švédska, Česka a Rakouska. Zvykem je, že mistrovství řídí rozhodčí z celého světa, letos však byli nominováni pouze domácí Kanaďané. Česká reprezentace si naposledy medaili odvezla z USA roku 2005 a to konkrétně za 3. místo. Poslední zlato jsme vyhráli roku 2001 v Rusku.
Jedna z nejvýznamnějších hokejových událostí roku však byla neblaze ovlivněna současnou celosvětovou pandemií viru Sars-CoV-2. Z tohoto důvodu se uskutečnila v tzv. bublině a na stadionu nesměli být přítomní žádní diváci. Zároveň nikdo nesmí bubliny opustit, ani do ní zpětně vstoupit, což se vymstilo manažerovi Švédů, který se vrátil na letiště pro kufr a byl federací poslán zpět domů. Krom toho před každým utkáním museli hráči i realizační tým podstoupit testování právě na přítomnost tohoto viru.
Organizátorům se hned ze začátku nepovedlo zorganizovat ani přílet reprezentačních celků do země. I přes to, že již dva měsíce předem bylo hlášeno od generálního manažera finské výpravy, kolik přesně bude potřeba prostoru, vyslali příliš malé letouny, a proto se odlet protáhl. Nakonec se situace vyřešila tak, že reprezentanti odletěly bez svých zavazadel, jak bylo plánováno 13. prosince, a ta byla na místo dopravena zvlášť později. Ihned po příletu musely všechny týmy nastoupit na povinnou karanténu do hotelových pokojů, a to na dobu 4 dnů.
Start turnaje byl však i po příletu týmu až do poslední chvíle nejistý. Příčinou toho bylo 8 pozitivních členů německé reprezentace a 2 pozitivní členové švédského realizačního týmu. To zapříčinilo, že před začátkem šampionátu byly odehrané pouhé 4 přípravné zápasy. Zde se utkala Česká reprezentace se sousedy Slováky a odnesla si výhru 6:0.
Mistrovství pro náš tým oficiálně začalo 26. prosince utkáním proti Švédsku, kdy jsme podlehli 7:1. V dalším utkání proti Rusku jsme ovšem utrhli výhru 2:0. Následně jsme poměřili síly se Spojenými státy, které se nám ovšem nepovedlo porazit a utržili jsme debakl 0:7. V posledním zápase základní části jsme vyzvali reprezentaci Rakouska, na které jsme si zpravili chuť a zvítězili 7:0. Z Play-off nás hned ve čtvrtfinále 3. ledna vyřadila Kanada, a to jejich výhrou 3:0.
Celkově jsme tedy odehráli 5 zápasů, ve kterých jsme ze 166 střel na bránu vstřelili 10 gólů, z čehož 1 byl do prázdné branky a 1 v oslabení. Hráli jsme celkově 24 minut a 35 sekund v oslabení (16 vyloučení), ale na druhou stranu jsme 6x využili oslabení soupeře a skórovali, což nás řadí na druhé místo v efektivitě využití přesilové hry.
Nejvýše v TOP 30 hráčů, ve které jsme se letos umístili je 6. místo v největším počtu uložených trestných minut. Místo hájí obránce Komety Brno Svozil Stanislav. Na 13. místě v počtu vstřelených gólů se umístil útočník Litoměřic Lang Martin. Zároveň v TOP 10 brankářů se na posledním místě umístil Frýdko-Místecký brankář Malík Nick.
Ve finále mezi USA a Kanadou nakonec zvítězil celek Američanů, kteří si odvezli již po páté zlato díky skóre 2:0. O bronzovou medaili se utkalo Finsko s Ruskem, které skončilo vítězstvím Finů 4:1. Česko se umístilo v celkovém pořadí na 7. místě. Nejvíce kanadských bodů z mistrovství si odváží americký forward Bostonské Univerzity Zegras Trevor, který se zasadil o 7 gólů a 11 asistencí. Jako nejlepší hráči České reprezentace byli vyhlášeni obránce Radek Kučeřík, útočník Jan Myšák a obránce David Jiřička. Nejvyšší výhru zaznamenala Kanada v utkání s Německem, 16:2.
Na konec jsme se zeptali několika lidí ze školy, kteří se v hokejovém prostředí pohybují, na jejich názor na mistrovství, tady si je můžete přečíst:
„Mně osobně se mistrovství světa líbilo. Bylo tam spoustu skvělých zápasů, akorát mě překvapily ty vysoký výsledky. Pro mě to bylo lepší, než hokej A-týmu, protože to bylo rychlejší a byla tam spousta hezkých akcí. Náš výběr nehrál špatně, jen mi přišlo, že byli hodně pasivní.“ – aktivní hráč BTL 2. ročníku
„Celkový pocit z mistrovství mám takový, že se opravdu musí něco stát, abychom mohli konkurovat západu, severním zemím i Rusku. Myslím si, že panu Pešánovi by se určitě nějaký krok dopředu podařit mohl. Je to člověk, co má jistou vizi a plán. Abychom jako mužstvo byli lepší, ale opravdu závislí na lidech ze svazu, trenérech a samozřejmě přístupu hráčů. Toto mistrovství však hráčům nelze vyčítat. Podali dobrý výkon.“ – bývalý hráč BTL 4. ročníku
„Já jsem moc nekoukal, jak to bylo brzo ráno. Takže jsem viděl jen zápas se Švédskem a ten jsem rychle přepnul. No a pak s USA, a to skončilo úplně stejně. Nemohl jsem se na to koukat.“
