Pro sportovce je tohle těžká doba. Sportování na všech možných úrovních je omezeno, a tak musí každý sportovec hledat možnosti, jak se udržet v té nejlepší formě a posouvat se jen dopředu. Ale i sportovci chtějí nebo dokonce musejí studovat, aby se posouvali i intelektuálně. Proto se dnes spolu podíváme na to, jak skloubit náročné tréninky se studiem na střední škole. I u nás se totiž nachází dost skvělých sportovců napříč všemi odvětvími.
Jak skloubit sport a studium?
Je napsáno spousta knih, je spousta článků, jak přistupovat ke škole, která se často kvůli náročnému programu nachází až na druhém, či dokonce třetím místě. Každý ze sportovců má proto vlastní způsob, jak ke škole přistupovat. Nejčastější způsob je práce v blocích, kde se vyhraňuje čas na školu.
Za normálních okolností by výuka probíhala prezenčně. Ve škole každý stráví zhruba 7 hodin, ve kterých se snaží udělat do školy, co nejvíce, pak už většinou dělá vše proto, aby trénink stihl a předvedl ten nejlepší výkon. Když se dostane domů, už není čas, ani chuť na to udělat něco do školy. Je proto skvělé mít rozpis toho, co každý den musím udělat, a když to jde, udělat vše nejlépe ve škole. Samozřejmě minimálně den před deadlinem :).
Nyní je a byla situace jiná. Sportovci neměli ani školu, ani tréninky. Proto ta cesta byla jiná, ale z mnoha pohledů i jednodušší. Den se dal naplánovat lépe. Trénink se dal posunout na ráno, když nebyly online hodiny, či nespěchalo zadání a posilování třeba na odpoledne. Jen to ne vždy jde a člověk brzo zapadne zpět do školní rutiny, většinou ještě prodloužené o hodinu, dvě.
Čemu dáte přednost?
Skutečnou otázkou však je, jak se sportovec rozhoduje, když se v něm odehrává vnitřní spor mezi školou a tréninkem či dokonce závody. Je těžké se rozhodnout čemu dát přednost. Většina dává však přednost sportu. Je pro ně jednodušší dát vše do fyzické zátěže než namáhat mozek. Ideální je, když sportovec dává vše do obojího, ale i to něco stojí. Volný čas, čas na kamarády atd. je poté dost omezený, ale budoucnost je do všech směrů otevřena. Například v USA neexistuje, že by sportovec nebyl i dobrým studentem, proto škola vypisuje sportovní stipendia a situace se v tomto ohledu zlepšuje i v Čechách. Dokonalým filmem zabývající se touto problematikou je Coach Carter.
Být sportovcem proto není vždy jednoduché, vyžaduje to další povinnosti. Každý, kdo je ale zvládne, se může těšit na obrovský posun, jak do dalších školních let, tak zároveň na velký progres i na sportovní úrovni, ať jde o Grassroots nebo o republiku.
