V poslední době začalo být otužování populární aktivitou. Já osobně bydlím blízko lesního koupaliště a když jsi jdu zaběhat, tak pokaždé vidím nějaké otužilce, jak se teď v zimě na koupališti koupají. Otužování má pozitivní vliv na vaši imunitu i psychickou odolnost, zároveň snižujete riziko vysokého krevního tlaku. Pokud se chcete do této aktivity pustit, tak počítejte s tím, že je to na delší dobu. Aby otužování bylo efektivní a dosáhlo cílených účinků musíte se otužovat pravidelně.
Wim Hof
Wim Hof je muž, který pochází z Nizozemí. Lidé ho také přezdívají Ice Man. Osobně drží několik rekordů a světových rekordů. Všechny jeho rekordy byly dokázány v nízkých teplotách. Jeden z jeho rekordů je nejrychleji zaběhnutý půlmaraton na boso na sněhu/ledu. Jeho čas byl 2:16:34. Dalším šíleným kouskem je výstup do 7000 m. n. m na Mount Everest bez kyslíkové bomby a v letním oblečení. To, co mě ale přijde na Wimovi nejzajímavější, je jeho stejnojmenná metoda. Tzv. Wimhofova metoda se skládá z 5 základních kroků. Krok 1 je dýchání, krok 2 je meditace, krok 3 je strečink, krok 4 mysl a krok 5 otužování. První 4 kroky slouží jako příprava na ten pátý, protože kdybyste bez jakékoli přípravy skočili do ledové vody, tak by to mohlo mít špatné následky. Na Wimovi a jeho 12 studentech byl proveden kontrolovaný test, kdy jim do těla dali bakterii. Tito lidé používaly Wimovu metodu a ukázalo se, že díky meditaci dokázali zvýšit svůj adrenalin až trojnásobně. To vedlo k větší produkci protilátek, které dokázaly bakterie rychleji porazit. Vědecký tým byl tímto objevem velmi překvapený.
Historie otužování
Za zakladatele otužování v Česku je považován Alfred Nikodém. Ve 20. století začal propagovat zimní otužování plaváním ve studené vodě. Roku 1923 poprvé plaval veřejně přes Vltavu. Lidé byli zaujati. Nikodém založil český klub otužilců a v roce 1928 již přes Vltavu plaval s necelou stovkou nadšenců. Otužování se rozšířilo přes celé území a vznikaly další otužilecké kluby. Alfred Nikodém se nejvíce proslavil v zimě roku 1945 tím, že Vltavu přeplaval v úctyhodném věku 82 let. Po jeho smrti se “hlavou” otužování v Česku stal Oldřich Liška, žák Nikodéma. Otužování se věnoval celý život a velmi silně přispěl k jeho rozšíření. Po 2. sv. válce dostal tento sport název sportovní otužování a byl zařazen mezi plavecké sporty.
Závody v ČR
Závody jsou rozděleny do několika kategorií. Plave se 100, 300, 750 a 1000 metrů. Soutěží samostatně muži a ženy v různých věkových kategoriích. Soutěží v ČR je nespočet. Ty největší se konají pod hlavičkou ČPZP – Českého poháru v zimním plavání. Za celosezónní soutěžení se sbírají body a na konci sezóny jsou vyhlášeny vítězové. Sezóna začíná na podzim a končí na jaře. Letošní sezóna je poznamenaná koronavirovou krizí a kvůli vládním opatřením se soutěže zrušily. Ovšem to neodradilo lidi, ba naopak, spoustu nových lidí s otužováním začalo. Nejsledovanější událostí je memoriál Alfreda Nikodéma. Ten se koná v zimě na Vltavě a je provozován již od roku 1947 a dosud nebyl přerušen. Ano, ani koronavirus ho nezastavil. V době přísných opatření v zimě minulého roku 2020 se pořadatelům podařilo zajistit takové podmínky, že soutěž proběhla. Zúčastnilo se ji pouze 260 otužilců. Normálně zde bývá i přes 1000 nadšenců.
Zkušenosti sledujících
Nakonec jsme se na školním Instagramu ptali, jestli máte nějaké zkušenosti. Zde jsou některé vaše odpovědi:
Absolvent David Nguyen napsal:
„Vůbec se nepovažuji za nějakého průkopníka nebo něco podobného. Já jsem přesně ten, kdo se svezl s tímhle trendem letošní zimy. Vždycky jsem věděl o pozitivních účincích otužování, ale nikdy jsem neměl odvahu si to vyzkoušet na vlastní kůži. Nevím, co se ve mně zlomilo, ale fakt bych to doporučil každému. Určitě to není ale o tom, že někdo přijde k rybníku, svlékne se a skočí do vody. Než jsem se odhodlal jít do vody v přírodě, měsíc jsem se připravoval doma tak, že jsem se sprchoval studenou vodou. Hodně mi taky pomohl fakt, že tyhle srandy podnikám se zkušenějším člověkem a dost mi radí. Nejčastěji chodím s kamarádem do venkovního bazénu na zahradě, ale taky jsem už byl jednou ve Vltavě.“
Studentka Petra Šteberlová z L3 napsala:
„Vzorem mi byl můj děda, který se otužuje již dlouhodobě. Říkala jsem si, když to dokáže on, proč bych to nedokázala i já a zkusila jsem to. Otužuju se 3× až 4× týdně a věřím, že mi to prospěje ke zdraví. Zatím se otužuje pouze v bazénu doma, ale někdy bych to chtěla zkusit i v řece.“
