Pražské kolo
Dne 23.3. 2018 se v Praze uskutečnil další ročník mezinárodní matematické soutěže Náboj. V České republice se konal pod záštitou MFF UK Praha a Slezké univerzity v Opavě. Soutěž se koná v několika universitních městech v ČR, SR, Polska, Německa, Rakouska, Maďarska, Velké Británie.
Do soutěže se hlásí pouze týmy, jejichž členy jsou studenti, pro které je matematika zajímavá, kteří v matematice nevidí jen nepříjemně strávené hodiny. Většina z nich už ví, že matematika je základem moderního technologického vývoje, logika je základem programování. Mnoho z nich bude matematiku studovat na VŠ, na univerzitách. Dost často je matematika pro ně zajímavým koníčkem v němž jsou stanovená pevná pravidla. Mnoho z nich ví, že matematikou se dá popsat mnoho zajímavých objektů, bez matematiky by nebyla mechanika, achitektura, moderní technologie.
V letošním roce se ve všech státech zúčastnilo 490 týmů v kategorii JUNIOR a 490 týmů v kategorii SENIOR.
Za SPŠSE Liberec se zúčastnili studenti:
Junioři
- Antonie Šťastná (E1B)
- Ondřej Šimůnek (P1)
- Marek Niesig (E1A)
- Dan Pavlovec (S2A)
- Jakub Jon (S2B).
V Praze se umístili na 16. místě ze 101 týmů
V České republice na 21. místě ze 139 týmů
Mezinárodně pak na 110. místě ze 490 týmů
Senioři
- Simon Williams (L4)
- Pavel Muller (E4A)
- Matěj Sakmary (E4A)
- Jaroslav Paidar (S4A)
- Jan Klimeš (S3A)
V Praze se umístili na 26. místě ze 100 týmů
V České republice na 35. místě ze 139 týmů
Mezinárodně pak na 154. místě ze 486 týmů
Vzhledem k tomu, že průmyslové školy našeho typu se ani nehlásí do soutěže, že se přihlašují hlavně gymnázia, pak umístění našich studentů je (stejně jako vloni) velkým úspěchem a děkujeme za vzornou reprezentaci školy.
Zprávu zapsala Eva Kirschnerová
Z pohledu studenta
Měla jsem to štěstí a dostala jsem možnost se soutěže Náboj zúčastnit společně s dalšími spolužáky. (Po výběru ze školního kola Náboje)
Ihned po příjezdu do Prahy jsme se dopravili přes celé město na Chodov, do TOP HOTELU, do místa konání soutěže. Po chvilce si naše skupina našla svůj stůl. Nervozita, která nás všechny držela, však hned opadla, jakmile naše geniální mozky viděly kelímky, bagety a láhve na pití. Pro odreagování jsme začali pomocí kelímků a lahví stavět majestátní věž.
Škola, sedící vedle nás, se nás snažila bázlivě překonat, ale samozřejmě, že naše průmyslovácká věž byla pevnější a vyšší.
Z výsledkú, které jsme dosáhli, podle mého názoru, jsme měli všichni dobrý pocit. Naše ambice mířily z počátku vysoko, pak jsme si dali za cíl do dvacátého místa. Po vyhlášení jsme měli velikou radost ze 16. místa a hned jsme věděli, že se chceme příští rok opět zúčastnit. Snad jsme dokázali dobře reprezentovat naší školu a dosáhli titulu nejlepší průmyslovky v České republice. Tímto bych chtěla za všechny z nás poděkovat paní učitelce Kirschnerové, která nám byla nejen oporou, ale taky skvělou vedoucí výpravy na soutěž.
Zapsala Antonie Šťastná (E1B)
